Kvalitní siláž z kukuřice navzdory přibývajícímu suchu
Je kukuřice při suchu lepší než jiné kultury?
Oba „vyprahlé roky“ 2018 a 2019 byly formovány vysokými teplotami, dlouhými obdobími sucha a chybějícími srážkami v zimě. Rostlinná výroba a produkce základních krmiv se musí těmto změněným klimatickým podmínkám přizpůsobit.
Jak se přesto podaří vytvoření kvalitní, na živiny bohaté siláže z kukuřice, zvláště ze silážní kukuřice, jako základního krmiva pro skot?
V dalším textu jsme pro Vás shromáždili znalosti kolem spotřeby vody, možných přizpůsobení při pěstování silážní kukuřice i informace pro volbu druhů popř. šlechtění druhů.
Pro vysoký výnos siláže s dobrou kvalitou (krmiva) jsou rozhodující následující body:
Volba druhů
Čas setí
Hnojení
Ochrana rostlin
Typ půdy
Kultivace půdy
Hloubka prokořenění
Dostatečné srážky během daného vegetačního období kulturní rostliny
Ve většině evropských zemí se průměrné množství ročních srážek příliš nezměnilo. Bylo by tak možné se domnívat, že zásobování vodou pro rostliny je dostatečné. Důležitým, měnícím se faktorem je však rozložení srážek během roku.
Kdy potřebují rostliny kukuřice vodu?
Potřeba vody pro kukuřici se kvůli jejímu krátkému vegetačnímu období liší od jiných kultur jako pšenice a řepky. Tyto kultury potřebují většinu vody na jaře pro kvetení a vývoj zrn. Naopak kukuřice má zpočátku nízkou potřebu vody. Teprve během hlavního růstu v červenci a srpnu, od začátku metání až do mléčné zralosti (BBCH 55-71), reaguje kukuřice citlivě na chybějící srážky.
Kukuřice a voda – několik zvláštností:
Kukuřice patří k těm 2 – 3 % rostlin C4, které díky jinému systému enzymů mohou při látkové výměně fotosyntézou snadněji vázat kysličník uhličitý (CO2). Rostliny vykazují vyšší účinnost využití vody, než např. pšenice jako rostlina C3. Vyšší přitažlivost CO2 u rostlin C4 tak umožňuje vyšší výkon fotosyntézy. Také při horších podmínkách je k dispozici více energie pro dobrý růst.
Příznivé zužitkování vody, také nazývané transpirační koeficient, se rovněž projevuje na specifické potřebě vody pro tvorbu sušiny.
Pro vytvoření jednoho kilogramu sušiny spotřebuje kukuřice během období růstu dlouhého přibližně 140 dnů cca 170 – 300 litrů vody. Naopak pšenice spotřebuje při přibližně dvakrát delším období růstu 350 – 510 litrů na kilogram sušiny.
Tipy pro pěstování silážní kukuřice při přibývajícím suchu
Dále jsou pro pěstování uvedeny pokyny k vydatnosti osevu, hnojení a volbě druhů. Většina informací vychází z pěstitelských pokusů zemědělské komory Nordrhein-Westfalen v Německu.
Méně rostlin / m²
Snížená hustota obsádky vede k menší konkurenci o živiny, světlo a stále menší zásoby vody v půdě. Podle druhu se doporučuje jen 6 – 9 rostlin / m², což umožňuje lepší nasazení klasů a zrn i vyšší obsah škrobu.
Zvýšení kvality půdy
Aby rostliny měly k dispozici vodu uloženou v půdě, musí mít prostor pro prokořenění. Zhutnění zeminy a hromadění vody brání výraznému prokořenění zeminy.
Když spotřeba vody během vegetačního období není pokryta dostatečnými srážkami, rozhoduje o sklizni použitelná kapacita pole (nFK), tedy rostlinami využitelná, v půdě uložená voda. Tato použitelná kapacita pole těsně souvisí s druhem půdy. Jen omezeně lze nFK zvyšovat zlepšením struktury půdy, především však tvorbou humusu.
Přizpůsobené hnojení
Voda je zásadní pro mobilizaci a transport živin. Například draslík podporuje lepší disponibilitu vody. Pokud již panuje stres ze sucha, může dostatečné zásobování mědí pozitivně ovlivnit využití dusíku, fosforu a vápníku. Celkově potřebuje dobře zásobovaná rostlina méně vody pro transport výživnějšího roztoku. Zvýšený růst hmoty díky dobrému zásobování živinami však opět trochu snižuje tuto výhodu ve spotřebě vody.
Rozptýlení rizik pomocí volby druhů
Při dostatečném zásobování vodou může klas tvořit až polovinu výnosu sušiny a později jako siláž z kukuřice zajistit vysoký výkon základního krmiva.
Pokud však ke kvetení chybí voda, zpožďuje se kvetení samičích rostlin kukuřice. V extrémních případech může být (samčí) pyl z lat uvolněn dříve, než se objeví příslušné (samičí) blizny. Následkem jsou rostliny kukuřice nenasazující klasy kvůli chybějícímu oplodnění.
Proto se doporučuje následující:
Zabránit riziku extrémního stresu ze sucha: Volte druhy s různými třídami zralosti s odlišnými obdobími květu.
Zajistit dobré oplodnění i při nepříznivých okolnostech: Volte druhy s malými rozdíly mezi samičí a samčí dobou květu.
Neoplodněné (samičí) blizny tvoří vstupní brány pro spory sněti. Následkem stresu ze sucha může dojít k napadení snětí kukuřičnou a velmi negativnímu vlivu na kvalitu krmiva.
Pokud v dalším průběhu vývoje rostlin chybí voda, vytvoří se jen krátké nebo neúplné klasy. Pozdní období sucha uprostřed/koncem července naopak působí především na koncentraci škrobu v klasech.
Pro krmení doporučujeme menší, kompaktní druhy, protože zde lze ještě dosáhnout dobré kvality, byť při menším výnosu. Hmotné, velké druhy se používají především pro výrobu bioplynu.
Silážní prostředek
Při příliš vysokém obsahu sušiny se doporučuje použití silážního prostředku, aby se proces silážování stabilizoval. Dávkovací jednotka takových přídavků je k dostání pro lisy G-1 F125 a LT-Master.
Cíl šlechtění: Kukuřice tolerantní k suchu
Efektivnější zacházení s vodou je pro celosvětové zemědělství ústřední výzvou budoucnosti. Různé iniciativy se proto již zabývají šlechtěním druhů kukuřice s mimořádně efektivním využitím vody. Zvláště v Africe byly doposud dosaženy dobré úspěchy.
Kromě konvenčních metod šlechtění, jako je selekce nebo inteligentní křížení, se uplatňuje také genetická technika. Je snaha předat vlastnosti bakterií, které udržují důležité funkce buněk za extrémních podmínek, rostlinám kukuřice. Takto vzniklé druhy jsou od roku 2015 často bez licence dávány k dispozici malým zemědělcům především jižně od Sahary.
I když přímo při pěstování pomoci nemůžeme, rádi Vás podpoříme při konzervaci Vaší kvalitní siláže z kukuřice: Zde se dostanete na přehled výrobků našich lisů na kulaté balíky, kombinovaných lisovacích a ovíjecích strojů, ovíječek a techniky pro transport balíků.
